„Děj je směsicí vnitřního monologu, vyprávění, dialogů z minulosti i přítomnosti. Autorka přeskakuje z období před tím do ještě před tím a zpátky do teď chaoticky, takže je čtenář chvílemi naprosto zmaten. Ale stojí za to vydržet. Postupem času do sebe jednotlivé dílky zapadají jako puzzle a příběh dostává ucelený tvar.“
„Autorka udržuje čtenáře ve střehu i v napětí, jen někdy možná zbytečně prvoplánově přehání. Je však rozhodně mistryní slovních spojení, která jsou v jedné chvíli zosobněná poetika, ve druhé syrová expresivní tříšť. Kdepak romantika, tady se jde na dřeň.“
„Autor píše naprosto skvěle a čtenáře dokáže vtáhnout do děje tak, že nebude schopný knihu odložit, dokud ji nedočte. Postupným odhalováním jednotlivých skutečností, střípků příběhu si tvoříte vlastní názor na celou situaci, na konci vám ale vše vyvrátí.“
„Nestává se často, aby literární debut převálcoval žánrové konkurenty. Mlčící pacientce se to povedlo s přehledem a naprosto bez námahy. Kniha vás přiková k židlím a vy zjistíte, jak to vypadá, když se spojí řecká tragédie s hitchcockovským hororem a hádankou ve stylu Agathy Christie."
„Knížka se skládá jak z vlastního příběhu, tak z blogových příspěvků, deníkových zápisků z psychiatrické léčebny a třeba vzkazů od rodiny a známých. Můžete se tak detailně podívat do duše inteligentního mladého člověka, kterého na tři a půl roku přemohl alkohol.“
„Matka v trapu Uljany Donátové je stejně svěží jako její prvotina, navíc ale jazykově propracovanější i detailněji psychologicky vystavěná. Mužským i ženským postavám v ní perfektně rozumíme, stejně jako jejich – vůbec ne povrchním – tragikomickým traumatům, pádům a zklamáním. I tento román přitom zůstává pevně na poli rodinných vztahů. Těch na oko funkčních, i těch zdánlivě nefunkčních. A právě kvůli nim je tato kniha důležitá: mluví o nutnosti zažít krizi, abychom si uvědomili, které letité vztahy jsou pevné a které už dávno visí na vlásku.“
„Jana Poncarová přibližuje čtenářům životní osudy české hoteliérky Eugenie Egertové Janečkové, která se provdala z rozumu za hoteliéra Ledeckého, s nímž se začala starat o plzeňský hotel Continental. Příběh se odehrává i za doby okupace a osvobození americkou armádou, které Eugenii přinese do jejího života novou naději i lásku. Její pohnutý osud plný ztrát je vyprávěn s velkým citem, s použitím množství dialogů a popisných pasáží, které dokonale vtahují čtenáře do děje knihy a přibližují mu dobovou atmosféru, psychologii postav a jejich emoce.“
„…Klevisová v knize opět osvědčuje svou schopnost charakterizovat pestrou společnost postav, kdy každá z nich má své sny, bolesti z minulosti i současná trápení…“
„...Pokud máte rádi historické romány, nejedno tajemství, lehké detektivní pátrání či lékařské prostředí, tak je to kniha přímo pro vás…“
„…Apatykář mě velmi mile překvapil a doporučuji ho všem staromilcům a lidem, které zajímá tradice profese lékárník. Na své si však přijdou i čtenáři, jež vyhledávají promyšlené příběhy bez potoků krve ale zato s neotřelými nápady a osobitou atmosférou…“