Případ šéfinspektora Wexforda. Na zpustlém pozemku zvaném Grimbleova louka je nalezeno mrtvé tělo, které tu leželo déle než deset let, takže už nelze určit příčinu smrti. Během pátrání najde vyšetřovací tým nedaleko odtud ve sklepě neobydlené chaty další mrtvolu. Šéfinspektor Wexford musí zjistit, zda spolu obě úmrtí souvisejí, zda jde o jediného vraha nebo je to náhoda, ale především musí oběti identifikovat.
Inspektor Wexford a Mike Burden se musí vypořádat s obtížným úkolem. Podaří se jim identifikovat těla nalezená v lesíku? Lze někdy s jistotou určit, které dvě z celostátně pohřešovaných osob byly zabity? Inspektor Wexford a jeho tým zažívají nejednu horkou chvilku. Identifikace osob se zdá téměř vyloučená. Databáze pohřešovaných osob obsahuje údaje pouze několik let zpětně, co když ale oběti zemřely dříve? Zvládnou policisté vysledovat stovky osob, které se v uplynulých letech nevrátily do svých domácností?
V přítmí lesíka se prochází Jim se svojí fenkou Honey. Hledají lanýže. Když se blíží k místu, které by mohlo skrývat pěkný úlovek, jsou znejistěni. Na tom místě je něco divného.
“Bože můj, holka zlatá”, zaúpěl Jim Belbury, “cos to vyhrabala?” Jako by rozuměla, Honey přestala hrabat, sedla si a sklonila hlavu ke straně. Jim ji popleskal. Dal ty tři lanýže do plastového sáčku, který si kvůli tomu nesl s sebou, uložil sáček do batohu a vytáhl mobilní telefon.
Policejní patoložka váhá, nechce bez zkoušky odhadovat stáří skeletu ani příčinu smrti. Není zřejmé, zda kostra zabalená v purpurové dece, náleží muži nebo ženě. Inspektoři nervózně čekají na výsledky expertízy. Jak dlouho vlastně kosti leží v lesíku, jak dlouho byl obsah příkrývky v zemi? Vyšetřování se tak zahajuje bez jakýchkoliv vodítek. Hledač lanýžů, Jim, zná místo Flagford velmi dobře, stejně jako svoje sousedy. Inspektor Wexford se dozvídá více o louce starého Grimblea, kde Honey vyčenichala kostru. V okolí místa nálezu, žije hned několik rodin. Zdá se, že každý dům má svoje vlastní tajemství. Kdo jsou všichni tihle Tredownovi, Hunterovi, Pickfordovi? Co skrývají jejich venkovské domky? Inspektorovi se zdá, že podivuhodná krása rostlin flagfordských zahrádek příliš konstrastuje s chladnými obyvateli bytelných domů.
“John a Kate Grimbleovi patřili ke kategorii lidí, kteří se po čtyřicítce vědomě nebo nevědomě rozhodli zestárnout. Zatímco ve společnosti vládne kult mládí, zatímco být mladý znamená být krásný a láskyhodný, oni dva se rychle ponořili do středního věku, a dokonce si zřejmě pěstovali neduhy stáří. Wexford měl teorii, že to dělají z lenosti a možná kvůli výhodám vyššího věku.”
Proč začal Grimble kopat u zděděné chaty výkop a pak nikdy nepokračoval v ostatních činnostech na pozemku? Všichni lidé se diví, proč svoji práci nedokončil. Současně se škodolibě radují, že mu stavební úřad nepovolil použít jeho pozemek k výstavbě nových bytových jednotek. Wexford dostává zprávu z patologie. Tělo, které bylo nalezeno v lesíku, bylo kdysi mužem. Jedinné vodítko pro další pátrání, je zlomené žebro nebožtíka. Tým se schází a projednává další postup. Rozbíhá se další kolo výslechů a pátrání. Inspektor Wexford naráží ve Flagfordu na řadu společenských nešvarů - bigamie, xenofobie, úzkoprsost, které komplikují týmu vyšetřovatelů orientaci ve složitých vztazích.
Claudia Ricardová vyrobila další ze svých úsměvů, tentokrát méně půvabný. “Má nevlastní žena takhle si navzájem říkáme – je ráda, když je zapřažený. Tedy – jeho knihy jsou náš chléb vezdejší. Práská bičem, viď, milá Em?” Tentokrát se mile usmála Maeve Tredownová. Zřejmě se vůbec neurazila, ale spiklenecky se na Claudii usmála a přátelsky pokrčila nos, jako by říkala: I ty jedna!
Při druhém ohledání chaty nachází policii mrtvolu vysokého muže. Dveře, za kterými bylo tohle překvapení nešla “prý léta otevřít”. Zdá se, že tématem týdne není mezi policisty jen vyšetřování, ale také osvětová činnost inspektora Wexforda o ženské obřízce. Dobrácký inspektor nemohl odmítnout svoji dceru, která se angažuje v hnutí za zákaz ženské obřízky v Anglii.
Je možné, aby nastal obrat ve vyšetřování, když neexistují oficiální podklady?! Policista Peach se přiznává, že krátce po svém nástupu se věnoval bez pověření digitalizaci záznamů o pohřešovaných osobách. Tedy právě těch, které už v papírové podobě na kingsmarkhamské policejní stanici neexistují. Wexford záznamy prochází a okruh vytipovaných osob se zužuje.
V roce, kdy měl být zavražen první z mužů, se na pozemcích pohybovalo velké množství cizích lidí – sezónních pracovníků. Mohl být někdo z nich obětí? Ve sklepě bylo vedle těla nalezeno triko se štírem. Pomůže tento nevkusný atribut identifikovat druhou mrtvolu? Jak souvisí muž zasypaný uhlím v Grimbleově chatě s kosterními pozůstatky z louky? Kdo z flagsfordských, je zapleten do úmrtí? Paní “Tredownovy” se jeví až podezřele veselé i při tom, že jim jejich muž umírá před očima.
Čtěte více v naší knize Případ ztraceného muže.
Vrchní inspektor Reg Wexford je zvláštní postava. Vypadá trochu jako venkovský balík, ale vždy svým úsudkem překvapí. Není dobré ho podceňovat. Pod drsným výrazem skrývá citlivou a přemýšlivou duši. Vyšetřování vede spíše intelektuálně než forenzně. Dává přednost v pátrání v "lidských motivech a zvlášnostech lidské povahy" a fakta případu přenechává svému asistentovi, inspektoru Mike Burdenovi.
Chová sympatie k lidským slabostem, ale ne zase takové, aby nechal zločince vyváznout bez potrestání. Má smysl pro humor a miluje svoji rodinu. Je to ale takový zvláštní druh lásky. I když jsou v jeho rodině často hádky a nedorozumění, Wexford se je snaží, co nejdříve urovnat.